Images for Images

Images for Images

GASK, Kutná Hora

7.4.-28.7.2013

publikováno v časopise Flash Art CZ/SK

Tvorba kyjovského solitéra Miroslava Tichého se stala v kontextu českého umění posledních let nečekaným zjevením. Jeho outsidersky obsesivní práce s fotografickým médiem, která porušila všechna jeho kodifikovaná pravidla i technologický rámec, se v době rozkladu samotného paradigmatu fotografie jako autonomního média stala přímo ideálním kultovním cílem zájmu, jenž vyústil v celosvětovou popularitu, zdůrazněnou výstavami v řadě prestižních zahraničních institucí. Tento nenadálý vzestup je nepochybně spojen i s jeho aurou bizarního podivína, reprezentující paradigma outsiderského génia, jak jej u nás známe například u osobnosti Josefa Váchala. Právě tato jeho „nevinná“ pozice posloužila autorům koncepce Images for Images jako určitá „svátost“, ukazující umělectví v jeho romantické podstatě. Jde ji také pokládat za jakousi přidanou směnnou hodnotu, která se stala „měnou“, díky níž vznikla tato sbírka.

Výstava Images for Images prezentovaná v kutnohorském GASKu pod kurátorským vedením Zdeňka Felixe, představuje kolekci, jež je dle iniciátora celého projektu Romana Buxbauma založená na koncepci přímé výměny děl z pozůstalosti Miroslava Tichého za práce vybraných světových i českých autorů. Sbírka vznikla za kurátorského vedení Adi Hoesleho a Noemi Smolik. Prostory GASKu poskytly rámec pro prezentaci, která se má dle kurátora výstavy stát i díky svému katalogu jakýmsi „slovníkem“ soudobého světového uměleckého dění. Za impulz pro vznik celého projektu lze pokládat soubor prací Arnulfa Rainera, jenž ještě v přímém kontaktu s autorem zpracoval od něj získaný soubor snímků ve své typické expresivní reinterpretaci figurativního vizuálního materiálu.  Zde tak ovšem Rainer neučinil na obvyklých reprodukcích, ale přímo na Tichého originálech. To, co by jistě šlo chápat v klasickém konceptuálním smyslu jako gesto autorské pocty, však může něco napovědět, i o oné hodnotě „bizarnosti“, dělající z Tichého v uměleckém světě spíše jakéhosi „maskota“ ztělesňujícího zmiňovanou podivínskou nevinnost čistého umělce, která pro mnoho autorů zatížených profesionálními nároky Artworldu zůstává nedostupná. Kolekce prezentovaných děl obsahuje řadu jmen světového umění, které v českých končinách jinak divák nemá prakticky šanci potkat. Jména jako Christian Boltansky, Rosemarie Trockel, Martin Kippenberger, Goshka Macuga, Richard Prince či Neo Rauch doplňují výrazné osobnosti české scény Jiří Kovanda, Jiří David, Eva Koťátková a další. Za pozitivní stránku celého projektu lze chápat i to, že mnozí autoři nevěnovali jen drobnosti, ale mezi vystavenými pracemi nalezneme i četná výpravná díla, jež svými galerijními kvalitami zvyšují potenciál efektní sbírky prací slavných autorů. . Otázkou zde tedy zůstává spíše to, zda-livynechání platebního procesu skutečně znamenalo při tvorbě sbírky rozdíl oproti běžným tržním praktikám a jestli zde „bezpěněžní“ symbolika a zvuk Tichého jména není pouhým etickým pozlátkem.

Viktor Čech

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.