Pavla Gajdošíková: Obrazy

Pavla Gajdošíková :

MELBOURNE STREET – CROWN
JEŽURA – KLOKAN – PES – EMU
VODA – PŘISTAV – POHŘEB

12.7.2007 – 12.8.2007
Hotel Zlatá Praha, Praha

Pavla Gajdošíková (*1980) ve své tvorbě stejně jako velká část mladé nastupující malířské generace propojuje zesílené vnímání osobní zakotvenosti v „tomto“ světě a tělesnost interakce s ním. Ve své tvorbě, kde na rozdíl od některých svých jinak formálně i obsahově blízkých kolegů nepřekračuje hranice dvourozměrného malířského a kreslířského média, zpracovává širokým spektrem způsobů vlastní přístup ke světu a způsub bytí v něm.

Počínaje cyklem jímž autorka reaguje na zážitky, vzpomínky a traumata jež zažila během jednoho léta. Na rozměrných obrazech Voda, Přístav a Pohřeb (všechny z roku 2005) nevidíme žádný příběh, ale v jejich „prostoru“ jsou roztroušeny fragmentalizované „zážitky“ ať už v podobě konkrétních situací, či asociovaných imaginativních prvků. Prostupuje je jistá podoba melancholie způsobená událostí, jež předurčila celkové meditativní ladění cyklu, totiž smrtí autorčiny babičky. Tato díla můžeme chápat také jako autoportrétní, k čemuž poukazuje i objevující se autorčino alter ego, jakoby sledující okolní „dění“ přímo v prostoru obrazu. Formální podobu těchto děl ovlivnila už předcházející autorčina diplomová práce Double Look kde autorka použila koláže kombinované techniky a především oné dojmové fragmentalizace příznačné pro zde vystavené obrazy.

Poněkud odlišnou polohu autorčiny tvorby ukazují obrazy vzniklé roku 2004 po studijním pobytu v australské Canbeře a cestování po Austrálii. V obrazech Melbourne street a Crown navázala na svou předchozí tvorbu zobrazující architekturu. V těchto uličních panoramatech z Melboune se autorka především snažila propojit možnosti různých malířských přístupů, počínaje fragmentálním naznačením a konče přístupy blízkými hyperrealismu. V dalších „australských“ obrazech Klokan, Emu, Ježura a Pes naopak pracuje s intimními zvířecími tématy navozujícími z pohledu autorky specifickou australskou exotiku a současně i citové vazby zdůrazněné zvláštní atmosférou a roztomilostí.

Za jednu z nejvýrazněších sránek malířské a kreslířské tvorby Pavly Gajdošíkové lze pak jistě pokládat právě onu velice osobitou a výrazně profilovanou senzitivitu s jakou ve své tvorbě reaguje na vztahování se okolního světa vůči její tělesnosti i subjektu.

Viktor Čech

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.