Archív

Monthly Archives: Červen 2007

Zbyněk Baladrán – Slovník

GHMP, Staroměstská radnice, do 10.6.2007

publikováno v MF Dnes

Slovník je pojem pod kterým většina z nás cítí především jakousi základnu a jistotu, která člověku umožňuje sdílet všeobecně přijímanou obecnou kulturní zkušenost. Vytváří kolektivní paměť, jež nám pomáhá navzájem překonat rozdílnosti našeho osobního chápání světa, vnímaného každým z trochu jiného úhlu. Ale právě i tato subjektivní zkušenost může přispět k odhalení dosud neuchopených vztahů a možností tohoto světa.

Problematiky blízké této se z různých směrů ve své tvorbě dotýká i Zbyněk Baladrán (1973), jak můžeme vidět i na jeho současné výstavě, nazvané příznačně „Slovník“, ve výstavní prostoře Galerie hlavního města Prahy ve druhém patře Staroměstské radnice. Zbyněk Baladrán je rozhodně jedním z nejzajímavějších umělců své generace na české výtvarné scéně. Pro jeho práci je mimo jiné příznačné důsledné konceptuální myšlení pracující s určitou složkou kulturní zkušenosti – jak to lze v jeho tvorbě sledovat od projektů analyzujících „kutilství“, přes práci s archivními filmovými materiály z doby cca 1930-1980, až po práce z posledních let v nichž dominuje práce s textem, pohrávání si s jeho strukturou a vazbou myšlenkových pochodů na něj.

Současná výstava spojuje do myšlenkově scelené instalace autorovy práce posledních dvou let. Autor už ve vstupním prostoru prezentuje ve složitě strukturovaném plakátu – textu – vizuální prezentaci svůj komplikovaný myšlenkový a tvůrčí proces kde se spojují autorovy úvahy o významech slov, pojmů, vnímání času i tvůrčím procesu v nelineární struktuře spojené s projekcí autorovy osobní „paměti“ jako varianty kolektivní paměti naší společnosti. Různé fasety tohoto „souhrnu“ můžeme sledovat v jednotlivých dílech expozice. Samotná expozice je tvořena šesti projekcemi či instalacemi odkazujícími svými zdvojenými názvy složenými v první části z osobních zájmen (Já, Ty…) k různé poloze subjektu ve vztahu k dílu a v druhé části odkazující ke konkrétnímu „tématu“ (Okamžik, Pět potíží při psaní pravdy…). V dané tematice děl se často ukazuje i autorův silný zájem o ideologii avantgardního umění a architektury 1.poloviny 20. století a její vztah a vyústění v levicové a totalitní ideologii druhé poloviny 20. století. Všechna díla (s výjimkou nejosobněji laděného Já – okamžik) jsou také věnovány konkrétnímu dílu významných tvůrců 20.století jež autor vybral jako „zástupce“ své subjektivní kulturní zkušenosti ve vztahu k té „obecné“. Vedle sebe se zde objevují osobnosti jako Berthold Brecht – se svou ideologickou statí Pět potíží při psaní pravdy, kterou si můžeme spolu autorem „prostudovat“ či Charlie Chaplin s Moderní dobou, z níž autor převzal a „performačně“ s křídou na tabuli realizoval jen dialogy, či teoretik architektonické avantgardy Karel Honzík se svým psaným projektem optimálního bytu v KOLDOMU jenž autor vizuálně rekonstruuje. Instalačně v celé řadě projekcí vyniká variace na experimentální film avantgardního tvůrce Alexandra Hackenschmieda Bezúčelná procházka, který autor novodobě parafrázoval v na mapu pražské dopravy světelně projektovanou „bezúčelnou“ projížďkou nočními tramvajemi.

Výstava Zbyňka Baladrána ve Staroměstské radnici je určitě velice zajímavou realizací, v níž autor dokázal skloubit větší množství svých děl do smysluplného a působivého celku. I přes pro „nepoučeného“ diváka odrazující výrazně „konceptuální“ charakter autorovy tvorby zde lze nalézt i zajímavé „estetické“ momenty a přes onu „textovou“ náročnost lze určitě návštěvu této výstavy, odhalující zajímavé myšlenkové vazby a přitom poskytující i výtvarný zážitek, jen doporučit.

Viktor Čech

Advertisements