Videokemp 2006

Videokemp 2006

park u Galerie altán Klamovka

21/5/2006,  12.00-21.00 h

Vasil Artamonov, Zbyněk Baladrán, Daniela Baráčková, Ondřej Brody, Marek Bureš, Denis Dallen, Sabina Hašková, Petra Herotová, Aneta Mona Chisa, Jan Kadlec, Alexej Klyukov, Eva Koťátková, Radim Labuda, Dominik Lang, Jitka Mikulicová, Michal Panoch, Edita Pattová, Martin Pokorný, Luděk Rathouský, Jolana Ruchařová, Milan Salák, Sláva Sobotovičová, Tereza Severová, Evžen Šimera, Marek Ther, Tereza Velíková, Diana Vinklerová, Dušan Zahoranský a další

Kurátoři: Viktor Čech, Milan Salák, Lenka Sýkorová

doprovodný text k výstavě:

„Videokemp“ je jednodenní přehlídka současného videoartu vznikajícího na české vizuální scéně. Již třetím rokem proběhne v prostoru parku okolo galerie Altán Klamovka. Svou aktuální tvorbu zde představí zhruba dvě desítky autorů pracujících s tímto médiem.

Cílem Videokempu je prezentovat aktuální tvorbu umělců z oblasti videoartu nestandardním, uživatelsky příjemným a efektivním způsobem, a to v prostředí na hony vzdáleném klasické galerijní prezentaci. Svou prezentaci si umělec vlastně z větší části zajišťuje svépomocí – svým vlastním stanem a projekční technikou. Pouhým součtem stanů jednotlivých umělců pak vzniká kemp, tedy Videokemp. Tento přístup umožňuje zachovat umělci jistou míru autonomie a pocitu vlastního teritoria. On sám i jím prezentovaná tvorba (a v součtu jednotlivostí i celý Videokemp) se stávají součástí něčeho, co lze vzdáleně přirovnat k oné „dočasné autonomní zóně“ Hakima Beye[1]. Oproti přivlastňující si a pravidla určující galerijní instituci zde umělec může mnohem přirozeněji ovlivnit destinaci, čas i atmosféru své prezentace. Na druhou stranu tato volnost v rámci jednoduchých a jasných pravidel (stan, vlastní technika, médium videa a samozřejmě přináležitost k této zóně patřičnou kvalitou uměleckého výrazu) zabraňuje i jednotlivému umělci v expanzivním přivlastňování si celého výstavního prostoru a umožňuje adekvátní míru kolektivního soužití účastníků, ať už umělců či návštěvníků. Právě ona daná pravidla a provázání na zázemí Altánu Klamovka, tvořené technicky i symbolicky rozvody elektřiny, zajišťují přes svou jistou institucionálnost a tím pádem i dominantnost autonomii celého „kempovacího“ prostoru, jako dočasně definované kulturní zóny, otevřené vůči svému okolí a přitom proti němu i chráněné, nabízející kvalitativně odlišnou možnost recepce významné složky současné výtvarné scény .

Viktor Čech

[1] T.A.Z – viz Bey, Hakim : Dočasná autonomní zóna , tranzit, Praha 2004

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.